Básničky a říkanky pro Mikuláše, anděla a čerta

Čerti, čerti, čertidla,

vařili si povidla.

A ten malý čertíček,

spálil si prstíček,

když si chtěl osladit

svůj mlsný jazýček. 

Mikuláši, Mikuláši,

neber sebou čerty radši.

Vezmi sebou anděly,

ti nám něco nadělí. 

 

Čert nosí pytel a metlu,

myslí si, že se ho leknu

Dělá na mě bububu

a já se ho bát nebudu. 

 

Mikuláš ztratil plášť,

když ho našel,

dostal kašel.
 

Mikuláš ztratil plášť,

Mikuláška sukni,

hledali, nenašli,

byli oba smutní.

Andělé zpívají na nebi,

čerti brblají v pekle.

Mikuláš chodí po zemi

a děti si hrají v teple.

 

Mikuláši, už je čas,

do nosu mě štípe mráz.

Co pro mne máš, Mikuláši?

Čokoládu? Tu mám nejradši. 

 

Čert k nám leze tunelem,

chce nám ukrást hrušky.

My čertisku namelem,

zkrátíme mu růžky. 

Čert k nám leze komínem,

pro capartě vzteklé,

my čertisku prominem,

vzteklí ať jsou v pekle. 

Čertíka se nebojíme,

protože my nezlobíme.

Když tak jenom trošinku,

tatínka a maminku. 

Ušmudlaný čertíku,

co to neseš v pytlíku?

Nač máš v ruce metličku?

Na nehodnou holčičku?

A co pro zlobivého kluka máš?

Do boty mu uhlí dáš? 

Mikuláš je hodný pán,

nosí dětem marcipán

a zlobivým brambory

do tátovy bačkory. 

Mik, Mik, Mikuláš,

přišel s čertem na koláč.

Čerte, čerte chlupatý,

nechej pytel za vraty.

Slibuju ti, slibuju,

že už zlobit nebudu.

 

Kde se vzal, tu se vzal,

Mikuláš pod okny stál.

V ruce velkou berličku,

na hlavě měl čepičku.

Z bílých vousů teplý šál,

takhle, děti, vypadal! 

 

Čerte, čerte, čertisko,

špinavé máš vousisko,

dlouhý ocas, ostré rohy

a kopyto místo nohy. 
 

Mikuláši, přijď sem k nám,

vezmi  s sebou andílka,

čerty tady nechci,

ať zůstanou v peci.

Mikuláši, přijď sem k nám,

na andílka zavolám,

a ty čerte, jdi už pryč,

nemusíš tu skotačit. 

 

Mikuláši, přijď dnes k nám,

písničku ti zazpívám,

přines prosím trochu dobrot,

můžeš je dát třeba do bot.

Dáváš dárky pro radost,

pro každého máš jich dost.

Mikuláš je milý děda,

hodné děti všude hledá.

Bílé vousy, ty mu sluší,

na zádech má velkou nůši.

A v té nůši balíčky,

pro kluky a holčičky. 

Čerte, čerte, čertíku,

pročpak ty jsi chlupatý

od hlavy až po paty?

Plazíš jazyk, rohy máš,

kopyto však neschováš. 

A ten hodný Mikuláš,

nosí čistě bílý plášť

a rozdává dárečky,

pro ty hodné dětičky. 

Nezapomeň na anděla,

ten je taky hodný,

nosí košík s bonbóny

a ty jsou taky dobrý.

Dneska chodí Mikuláš,

copak mi dnes asi dá?

Celý rok jsem nezlobila,

a doma jsem jen pomáhala.

Mikuláši, ty to víš,

snad mne do pekla nestrčíš. 

Náš, náš Mikuláš,

nese dárky hodným dětem,

náš, náš Mikuláš nese dárky nám.

Když Mikuláš naděluje,

čertík za ním poskakuje.

Náš, náš Mikuláš nese dárky nám. 

Kolíbala bába čerta

na peřízku dubovím,

hajej, dadej můj čertíku,

však já na tě nepovím. 

Čerti dneska řádit budou,

nikdo tu neumře nudou,

tohle bude velká show,

dám za to čapku svou. 

Raraši, raraši,

proč mne dneska strašíte?

Když asi moc dobře víte,

že jsem po celý rok hodná byla

a maminku nezlobila. 

A ty, hodný Mikuláši,

máš pro mne v tom velkém koši

aspoň malou nadílku?

Podíváš se, andílku?

Mikuláši, Mikuláši,

neber sebou čerty radši,

vezmi sebou anděly,

ti nám něco nadělí.

Čert nosí pytel a metlu,

myslí si, že se ho leknu.

Dělá na mě bububu

a já se ho bát nebudu. 

Už se chýlí další rok,

zbývá jenom malý krok,

dáme talíř na náš práh,

bude plný, žádný strach!

Čertům zvonky znějí tmou,

Mikuláš jde s nadílkou. 

Čerte, čerte, nechoď k nám,

nemysli si, já tě znám.

Čerte, čerte, ty mě zlobíš,

vím, že dětem uhlí nosíš.

A kdyby nám anděl něco dal,

ty bys nám to čerte všechno vzal.

 

Mikuláši, Mikuláši,

proč mě dneska čerti straší?

Já nezlobím maminku,

jenom někdy chvilinku

a pak běžím dát jí pusu

a pak tiše bez rámusu,

jdu si s tátou hrát

nebo klidně spát.

Mikuláši, Mikuláši,

probuď se,

někdo tady straší,

není to on rohatý,

co ti šlape na paty,

já bych radši anděla,

ten nic zlého nedělá,

já bych radši cukrovíčko,

to je dobré papáníčko,

celý rok jsem byla hodná

a teď si ho spapám do dna.

Až přijde Mikuláš,

řeknu mu Otčenáš,

nastavím košíček,

on mi dá jablíček

a já mu zazpívám,

jak v háji slavíček.
 

Přijde-li rohatý

s metličkou do chaty,

schovám si hlavičku

v proutěném košíčku,

nedám mu jablíčko

ani svou dušičku. 

Náš, náš Mikuláš

nese dárky hodným dětem,

náš, náš Mikuláš

nese dárky nám. 

Když Mikuláš naděluje,

čertík za ním poskakuje.

Náš, náš Mikuláš

nese dárky nám. 

Brzy přijde Mikuláš,

co má rozevlátý plášť.

Andílek a čertík taky,

dárků mají plné vaky! 

Pro toho, kdo hodný byl,

kdo se čertu zalíbil,

pro toho maj dárečky,

když jim řekne básničky. 

Ale ten, kdo zlobil moc

nemá tu nic pro radost!

Pohrozí mu metličkou,

nespasí se básničkou.

Bude mít dost času k tomu,

až napřesrok přijdou k němu,

aby se moh´pochlubit,

že už nechce zazlobit. 

Pak dostanou dárečky

chlapečci i holčičky,

co celý rok hodní byli,

své rodiče nezlobili.

Tenhle starý Mikuláš

pořád nosí stejný plášť.

Jen vousy má trochu jiné,

dříve šedé, teď už bílé. 

A ti jeho andílci

jsou už pěkně velicí.

Jen čerti jsou pořád stejní,

těžko svoji image změní.

 

Stále s pytlem na zlé děti

se řetězem zarachotí.

Klidně k nim jdi kousek blíž,

jestli se jich nebojíš!

 

Já z nich nemám vůbec strach,

nebudu se schovávat.

Protože jsem hodná byla,

ani trošku nezlobila.

Když se čerti ženili,

bylo v pekle teplo,

tancovali rejdovák,

až jim z čela teklo. 

Ten nejstarší Lucifer,

jako kozel skákal,

uhodil se do palce

a pak v koutku plakal. 

Když se čerti ženili,

to vám bylo peklo,

tancovali rejdovák

a ze všech jen teklo. 

Mikuláš je dobrý brach,

z čerta jde naopak strach,

andílci veselí,

rádi se s tebou podělí.

Večer na Mikuláše

nadílka je naše!